Artroskopie kolene
Koleno je nejčastěji artroskopicky operovaným kloubem. Provádíme kompletní spektrum výkonů – od ošetření menisků po plastiky zkřížených vazů.
Kdy artroskopii kolene zvážit
Artroskopie je vhodná tehdy, pokud konzervativní léčba nepřináší očekávaný efekt nebo pokud vyšetření prokáží poškození menisku, chrupavky či jiných nitrokloubních struktur. V řadě případů představuje časně provedená artroskopie nejrychlejší cestu k odstranění příčiny obtíží. Na ni poté navazuje cílená rehabilitace a podle potřeby léčba vlastní krevní plazmou (ACP) nebo kyselinou hyaluronovou. Tento postup často zkracuje celkovou dobu léčby a umožňuje rychlejší návrat k běžným aktivitám.
Zkušený ortoped často stanoví diagnózu již na základě rozhovoru a klinického vyšetření. Magnetická rezonance je důležitým pomocníkem, nikoli vždy podmínkou správného rozhodnutí.
- Bolest kolene při zátěži, chůzi ze schodů či dřepu
- Blokády kloubu – koleno „zaskočí“ a nelze ho propnout
- Opakované otoky a pocit nestability
- Poranění při sportu (rotační úraz, násilné přetížení)
Léčíme pacienta, ne magnetickou rezonanci
Magnetická rezonance je velmi cenné diagnostické vyšetření, není však jediným kritériem pro rozhodnutí o operaci. Stejně důležité jsou obtíže pacienta, klinické vyšetření a zkušenost ortopeda. Artroskopie nejen obtíže diagnostikuje, ale ihned je i řeší – a určí další plán léčby.
Ani nevýrazný nebo negativní nález na magnetické rezonanci nevylučuje přítomnost mechanického problému. Přetrvávají-li bolesti, blokády, přeskakování nebo opakované výpotky, může být artroskopie indikována i přes nepřesvědčivý nález MRI. Artroskopie umožňuje přímé zobrazení všech nitrokloubních struktur a případný problém lze během stejného výkonu ihned ošetřit.
Stejně tak platí, že pokud obtíže po provedení magnetické rezonance spontánně odezní, není důvod operaci provádět, i když MRI určité změny popisuje. Rozhodující je vždy souvislost mezi nálezem a skutečnými obtížemi pacienta.
Prováděné výkony
Rozsah ošetření vždy stanovíme podle nálezu – kameru zavedenou do kloubu využijeme k přesné diagnostice i k samotnému ošetření během jediného výkonu.
- Léčba poškozených menisků (sutura, resekce)
- Plastika předního zkříženého vazu (LCA)
- Plastika zadního zkříženého vazu (LCP)
- Ošetření chrupavky a osteochondrálních lézí
- Synovektomie – odstranění zánětem postižené synovie
- Odstranění volných tělísek z kloubní dutiny
Jednotlivé výkony podrobně
Každý nález vyžaduje jiný postup. Níže popisujeme techniky, které při artroskopii kolene nejčastěji používáme.
Ošetření menisků – sutura, nebo resekce?
Způsob ošetření volíme podle typu, rozsahu a lokalizace trhliny. U trhlin v dobře prokrvené („červené“) zóně menisku a u mladších pacientů upřednostňujeme suturu – sešití menisku speciálními stehy či implantáty, které zachovává jeho nenahraditelnou tlumící a stabilizační funkci. Tam, kde charakter trhliny zhojení neumožňuje, provádíme šetrnou parciální resekci: odstraníme pouze poškozenou, mechanicky dráždící část a maximum zdravé tkáně ponecháváme.
Je však důležité počítat s rozdílnou délkou rekonvalescence. Po sešití menisku je nutné chránit hojení – pacient obvykle nosí kolenní ortézu přibližně 3–4 týdny a následuje postupná rehabilitace. Po parciální resekci menisku bývá návrat k běžným denním aktivitám výrazně rychlejší, nejčastěji během 1–3 týdnů, podle rozsahu výkonu a charakteru zaměstnání.
Plastika předního zkříženého vazu (LCA)
Při přetržení předního zkříženého vazu není možné vaz spolehlivě sešít, proto jej nahrazujeme štěpem z vlastních šlach pacienta. Nejčastěji využíváme šlachu m. semitendinosus, podle individuální situace lze použít také šlachu m. gracilis, štěp ze šlachy čtyřhlavého svalu stehenního (m. quadriceps) nebo BTB štěp z ligamentum patellae.
Štěp zavádíme do přesně připravených kostních kanálů ve stehenní a holenní kosti v místě původního úponu vazu a pevně jej fixujeme. Cílem operace je obnovit stabilitu kolene při běžných aktivitách i sportu a zabránit dalšímu poškozování menisků a kloubní chrupavky.
Součástí operace je vždy důkladná artroskopická kontrola celého kolenního kloubu. Pokud zjistíme současné poranění menisků nebo chrupavky, ošetříme je během stejného výkonu.
Po operaci ve většině případů nepoužíváme kolenní ortézu, protože umožňujeme časnou kontrolovanou mobilizaci kolene. Pacient chodí s berlemi přibližně 5 týdnů, délka jejich používání se řídí typem výkonu a průběhem hojení. Nedílnou součástí úspěšné léčby je cílená rehabilitace, která vede k postupnému obnovení síly, rozsahu pohybu a stability kolene.
Plastika zadního zkříženého vazu (LCP)
Méně častá a technicky náročnější rekonstrukce, indikovaná u výraznější zadní nestability kolene – typicky po úrazech s přímým nárazem na bérec. Princip je obdobný jako u LCA: náhrada vazu šlachovým štěpem ukotveným v kostních kanálech.
Ošetření chrupavky a osteochondrálních lézí
U povrchového poškození provádíme chondroplastiku – zarovnání rozvlákněné chrupavky, které odstraní mechanické dráždění kloubu. Rozsah a techniku ošetření hlubších defektů volíme individuálně podle operačního nálezu, velikosti defektu a věku pacienta.
Synovektomie a odstranění volných tělísek
Zánětlivě změněnou synoviální výstelku, která je zdrojem opakovaných výpotků a bolestí, artroskopicky odstraňujeme (synovektomie). Volná tělíska – uvolněné fragmenty chrupavky či kosti, které způsobují blokády kloubu – vyjmeme z kloubní dutiny během téhož výkonu. Ošetřujeme také bolestivou plicu (řasu synoviální výstelky).
Jak operace probíhá
- 1
Operace probíhá nejčastěji v krátké celkové anestezii, která je pro většinu artroskopických výkonů nejkomfortnější. Ve vybraných případech lze výkon provést také ve svodné (spinální) anestezii po domluvě s anesteziologem.
- 2
Artroskopii provádíme obvykle pouze ze dvou drobných vpichů o velikosti přibližně 5 mm.
- 3
Nejprve pečlivě prohlédneme celý kolenní kloub, zhodnotíme rozsah a charakter poškození menisků, chrupavky i vazů a následně všechny zjištěné změny podle možností ihned ošetříme.
- 4
Většina běžných artroskopických výkonů trvá přibližně 10–30 minut, plastika předního zkříženého vazu obvykle 45–60 minut podle rozsahu přidružených poranění.
- 5
Po zotavení na dospávacím pokoji odcházíte ještě tentýž den domů s doprovodem, vybaveni léky proti bolesti a podrobnými pokyny pro domácí péči a rehabilitaci.
Rekonvalescence
Délka rekonvalescence závisí na typu provedeného výkonu, rozsahu poškození a individuálním průběhu hojení. Níže uvedené údaje jsou orientační – konkrétní rehabilitační plán vždy stanoví operatér:
Parciální resekce menisku
Chůze s plnou zátěží je obvykle možná ihned nebo během několika dnů po operaci. Návrat ke sportovním aktivitám bývá zpravidla za 3–6 týdnů.
Sutura menisku
Léčení je delší než po odstranění menisku – je nutné chránit jeho hojení. Obvykle je doporučen chráněný režim s berlemi a omezením pohybu pomocí ortézy na 3–6 týdnů, následně odlehčení o berlích na 2–4 týdny. Ke sportu se pacienti většinou vracejí po 3–4 měsících.
Plastika LCA
Po operaci pacient používá berle přibližně 5 týdnů a absolvuje řízenou rehabilitaci podle individuálního plánu. Lehčí běžecká zátěž bývá možná kolem 3. měsíce, návrat ke sportům s rychlými změnami směru, rotacemi a kontaktem obvykle po 6 měsících – podle stability kolene, svalové síly a průběhu hojení.
Ošetření kloubní chrupavky
Režim po operaci se řídí typem a rozsahem ošetření chrupavky. Ve většině případů je nutné dočasné odlehčování operované končetiny s následnou cílenou rehabilitací. Přesný postup stanovujeme individuálně podle operačního nálezu.
Jak urychlit rekonvalescenci po operaci?
Po artroskopických operacích kolene je často nutné po určitou dobu používat berle, ortézu nebo operovanou končetinu částečně odlehčovat. Přestože je tento režim důležitý pro správné hojení, vede současně k omezení činnosti stehenních svalů, zejména čtyřhlavého svalu (m. quadriceps). Již během několika týdnů může dojít k jeho oslabení a úbytku svalové hmoty, což následně prodlužuje rehabilitaci.
V naší ambulanci proto využíváme Super Inductive System (SIS). Přístroj pomocí intenzivního elektromagnetického pole vyvolává opakované svalové kontrakce i v období, kdy pacient nemůže končetinu plně zatěžovat. Tím pomáhá udržovat svalovou aktivitu, omezovat svalovou hypotrofii a usnadňuje následný návrat síly a funkce operované končetiny.
Zatímco samotnou operací odstraníme příčinu obtíží, Super Inductive System pomáhá udržet svaly v co nejlepší kondici během období, kdy je koleno nutné šetřit. Právě kombinace kvalitní operace, cílené rehabilitace a včasné aktivace svalů významně ovlivňuje rychlost i kvalitu návratu k běžnému životu i sportu. Léčbu vždy přizpůsobujeme typu operace, doporučenému režimu zatěžování a individuálnímu průběhu hojení.
Podpora hojení vlastní krevní plazmou (ACP)
Součástí pooperační léčby může být také aplikace vlastní krevní plazmy (ACP – Arthrex), jejíž růstové faktory podporují hojení šlach, vazů i dalších měkkých tkání po rekonstrukčních výkonech.
Příprava na operaci a jednodenní režim
Operace probíhá na moderní privátní klinice jednodenní chirurgie. U pacientů, u kterých není ambulantní výkon vhodný, operujeme v Městské nemocnici Ostrava.
Před operací
Absolvujete interní předoperační vyšetření u praktického lékaře či internisty a anesteziologickou konzultaci. Přineste s sebou kompletní výsledky a seznam užívaných léků – u léků na ředění krve je nutná včasná domluva o jejich vysazení.
V den operace
Přicházíte lačný/lačná (od půlnoci nejíst, nepít, nekouřit). Po výkonu strávíte několik hodin na dospávacím pokoji pod dohledem a domů odcházíte s doprovodem – po anestezii nesmíte 24 hodin řídit.
Po operaci
Domů odcházíte vybaveni analgetiky, instrukcemi a termínem kontroly. Převazy a vytažení stehů (obvykle 10.–14. den) i všechny další kontroly probíhají u operatéra v naší ambulanci.
Zájem o operaci?
Objednejte se na konzultaci k MUDr. Michalu Mačákovi, který případnou operaci provede osobně.